ODPUŠTĚNÍ

Kompas č.5



Kamélie kvetou v zimě. Bohatě a nápadně. Obalují svými květy keře a okvětní plátky pak zasypávají zem všude kolem dokola. Růžové nebo bílé. Nemohla jsem se vynadívat. Tolik krásy. Všude! Něhy, křehkosti. Při pohledu na něco tak krásného, jsem ztratila smysl všech nedorozumění. Proč bojovat a něco si vynucovat. Kamélie mi ukazovaly cestu jinudy. Kamélie jsou statné a životaschopné keře. Abych mohla také tak bohatě a štědře kvést, třeba i v zimě, musím svou energií přestat plýtvat. Přestat bojovat za iluze, nesplnitelné sny a vzdušné zámky.